EU FLAG

Vietnamský rok Draka bude patřit změnám

Nový lunární rok slaví každoročně po celém světě na dvě miliardy lidí. Patří mezi ně i Vietnamci v České republice, třetí nejpočetnější skupina cizinců u nás.

Letošní oslavy vietnamského Nového roku v Karlových Varech

Vietnamský Nový rok, známý jako Tết Nguyên Đán, nebo jednoduše Tết, je nejdůležitějším a největším tradičním svátkem ve vietnamské kultuře, vysvětluje Nguyen Manh Tung, zakladatel neziskové organizace Česko-vietnamský vzdělávací institut.

„Při této příležitosti se rodiny shromažďují, vzpomínají na předky, oslavují příchod jara a připravují se na nový rok plný štěstí, zdraví a prosperity,“ dodává.

Dřevěný drak nezná nudu
Letošní lunární rok je ve znamení dřevěného draka.
Drak je tradičně symbolem moci, šlechetnosti, cti, štěstí a úspěchu.
Podle odborníků však bude letošní rok především nestálý a nepředvídatelný.
„Pokud si člověk přeje změnu, ale váhá, energie dřevěného draka mu může pomoct, a to hlavně v létě,“ uvádí list The South China Morning Post.
 „Nový rok ovšem mnohým komunitám přinese i trvající nepokoje,“ varuje.

Zatímco tradičně měly oslavy příchodu nového lunárního roku v ČR spíše komunitní ráz a zváni na ně byli pouze Češi nejtěsněji spojeni s vietnamskou komunitou, v posledních letech pořádají Vietnamci spolu s vybranými českými organizacemi informační a kulturní akce, které mají za účel rozšířit povědomí o tomto svátku mezi širší veřejností, podotýká Nguyen.

„Přestože předsudky a stereotypy vůči Vietnamcům stále existují, tyto aktivity podporují integraci a vzájemnou toleranci a pomáhají oběma komunitám lépe se poznávat a respektovat,“ zdůrazňuje.

Zájem je o češtinu i adaptační kurzy

Oslav začátku nového lunárního roku se v řadě měst každoročně účastní i zástupci Center na podporu integrace cizinců (CPIC), která s místními vietnamskými komunitami udržují pravidelné vztahy.

„Spolupracujeme také na přípravách vietnamského dětského dne, což je druhý nejvýznamnější vietnamský svátek a koná se vždy v září,“ přibližuje Julie Vaňková, vedoucí CPIC Karlovy Vary.

Vzhledem k tomu, že vietnamské komunity bývají zpravidla poměrně uzavřené, mnohá Centra pro snadnější komunikaci a spolupráci využívají služeb tzv. komunitních pracovníků, tedy zástupců cizineckých komunit, kteří pomáhají předávat informace a podílejí se na organizaci kulturních, společenských či vzdělávacích akcí.

O významu vzájemné spolupráce svědčí fakt, že vietnamština patří mezi nejčastější jazyky, do nichž Centra nabízí tlumočení na úřadech a do kterých tlumočí povinné adaptačně-integrační kurzy (AIK), nezbytné pro získání dlouhodobého či trvalého pobytu v ČR.

Třetí nejpočetnější národnostní menšina
Vietnamců s povoleným přechodným a trvalým pobytem bylo k 31. 12. 2023 v České republice 67 783.
Představují třetí nejpočetnější cizineckou komunitu na našem území.
Nejvíce Vietnamců žije v Praze, Ústeckém a Středočeském kraji.
Naprostá většina z nich v ČR pracuje či studuje.
První Vietnamci k nám přišli už v roce 1956, další vlna dorazila po roce 1989.
zdroj: MVČR

Kromě pomoci při registraci na AIK chodí Vietnamci do Centra podle Vaňkové i na kurzy českého jazyka. „Na Vietnamce také často cílíme v rámci terénní práce, kdy šíříme aktuální informace na vietnamských tržnicích, restauracích a večerkách,“ objasňuje.

Zájem Vietnamců o výuku češtiny potvrzuje i Jana Žákovská, vedoucí CPIC v Českých Budějovicích. To dokonce primárně pro členy této komunity nově otevřelo online jazykový kurz češtiny.

Vietnamci u nás v Centru využívají primárně právní poradenství

Lucie Škrdlová, vedoucí CPIC Jihlava

I na jihu Čech vietnamským klientům pomáhají nejčastěji v rámci terénní práce, poradenských služeb či doprovodů k lékaři nebo na úřad. „Řešíme především pobytovou problematiku, český zdravotní a vzdělávací systém a daně,“ uvádí Žákovská. 

„U nás v Centru Vietnamci využívají primárně právní poradenství,“ přidává se Lucie Škrdlová, vedoucí CPIC v Jihlavě.

Centrum úzce spolupracuje s tamním Vietnamským spolkem na Jihlavsku už od jeho počátků. „Zakladatelům jsme pomáhali s procesem vzniku spolku a vysvětlovali jim možnosti, jak si na kraji či městě zažádat o finance na konání akcí,“ dodává Škrdlová.

Sdílet informaci