Zvládat smutek, nejistotu, strach – cizinci v Česku řeší stejné problémy jako všichni ostatní. O nich, ale i o nás, je nová výstava na zámku Kvasiny.
Expozice „Ani černá, ani bílá“, pořádaná od 10. srpna do 17. září na zámku Kvasiny v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, přibližuje osudy bývalých či současných hostů středisek Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (SUZ MV).
Těmto lidem se pracovně říká klienti, to však nevystihuje jedinečnost jejich životní poutě, která je dovedla až do naší vlasti.
„Za každým dílem je neopakovatelný lidský příběh,“ zdůraznil při vernisáži výstavy Pavel Bacík, ředitel SUZ MV.
Mnozí z cizinců se během čekání na udělení azylu či přesun do jiné země rozhodli zhmotnit své pocity pomocí umění, ať už kresbou, výšivkou, fotografií, obrazem či soškou, které vás osloví nepřebernou škálou emocí.
Od kocoura Marsika po Metropolis
Objevíte například realistické obrazy dívky z Ukrajiny – totožnost autorů děl není vzhledem k citlivosti azylové problematiky uvedena -, které kypí nadějí a touhou po svobodě, keramický model ringu zraněného boxera z Kyrgyzstánu, do něhož vložil svou bolest i přání vrátit se bojovat, či akryl desetileté holčičky z Ruska jejího milovaného kocoura Marsika, jenž musel zůstat doma s dědečkem.
Některá díla se zrodila ze spolupráce více autorů. Fotografická koláž s názvem Koorg, tedy kooperační organismus, tak sestává ze série snímků různých tváří, trupů a končetin, které symbolizují mnohost lidských podob, charakterů či gest.
Unikátem je pak Metropolis, hliněné městečko, které vzniká a stále se rozvíjí už přes deset let a čítá desítky drobných staveb od syrské citadely přes iráckou mešitu až po arménský kostelík.
Mnozí cizinci v zařízeních skládají také tzv. 3D origami. Stačí k tomu jen papír a spousta trpělivosti. Ty největší skládanky zabraly až tři týdny tvorby a váží přes pět kilogramů.
Každý z příběhů na výstavě je originál. Dohromady pak odhalují nekonečnou pestrost osudů i pocitů a nakonec i nesmírnou barevnost života samotného.
