Konflikt na Ukrajině vedl nejen k podstatnému navýšení počtu klientů Center na podporu integrace cizinců (CPIC), ale také k významnému rozšíření témat poradenství, které jednotlivá Centra poskytují.
Tlumočnice Centra na podporu integrace cizinců v Kutné Hoře pomáhá klientům na pracovišti OAMP.
Před válkou byli typickými klienty Center lidé, kteří do ČR přicházeli za prací či za vzděláním a většinou měli motivaci se integrovat, konstatovala na říjnové konferenci CPIC Lenka Janošková, vedoucí Centra v Pardubickém kraji.
Do CPIC chodili řešit zejména problémy týkající se pobytů, zaměstnavatelů či sloučení rodiny. „Možná to bylo tematicky jednotvárné, ale zase jsme měli národnostně pestrou skladbu klientů,“ podotkla.
„Know-how, které jsme budovali léta, jsme museli během velmi krátké doby předat novým zaměstnancům
Lenka Janošková, vedoucí CPIC Pardubický kraj
V každém Centru pracovali průměrně čtyři lidé, z nichž dva byli sociální pracovníci. Ve většině CPIC pak byl pouze jeden tlumočník do ukrajinštiny.
Práce s mladistvými
Od vypuknutí války na Ukrajině se počet unikátních klientů Center více než zdvojnásobil (25 592 klientů v roce 2023 oproti 10 687 v roce 2021) a spolu s nimi i množství poskytnutých služeb (144 939 v roce 2023 oproti 68 608 v roce 2021).
Centra reagovala podstatným navýšením personálních kapacit, což nebylo z organizačního a manažerského hlediska lehké. „Know-how, které jsme budovali léta, jsme museli během velmi krátké doby předat novým zaměstnancům,“ přiblížila Janošková.
Změny v tématech poradenství
Tradiční témata jako bydlení či práce nadále zůstávají.
Přidala se k nim ale podpora při vyřizování Humanitární dávky (HuD) či Mimořádné okamžité pomoci (MOP) či témata jako domácí násilí, traumata přivezená ze země původu, rozvody a sňatky či sociálně-patologické jevy jako např. alkoholismus či drogová závislost. Přibylo také klientů s postižením či dlouhodobým onemocněním.
„Velkou část našich klientů tvoří mladiství, kteří si kromě traumat přivezli i určitou vykořeněnost a stále se snaží zorientovat, kam patří,“ poznamenala vedoucí pardubického Centra.
Dnes má průměrné Centrum 10 až 12 pracovníků a v letech 2022 a 2023 to byly také desítky tlumočníků. Kromě sítě 14 Center v hlavních krajských městech funguje i devět detašovaných pracovišť a sedm kontaktních míst.
Dvě skupiny klientů
Z hlediska poradenství se současní klienti z Ukrajiny dělí na dvě skupiny. K té první, tradiční, patří pracovní migranti, kteří se mnohdy stávají buď obětmi vykořisťování ze strany zaměstnavatelů, anebo se z hlediska práce dostávají do nelegálního postavení.
Druhou skupinu tvoří zvlášť zranitelné osoby jako např. senioři či lidé s různými nemocemi a duševními problémy.
Centra dnes nabízejí i aktivity a služby financované UNICEF, z nichž je třeba vyzvednout psychosociální podporu. „Tato oblast je velmi důležitá proto, že psychologické problémy lidí mají určitou latenci a můžou se ukázat třeba až za dva či tři roky,“ uzavřela Janošková.
—————-
Projekt „Provoz Center na podporu integrace cizinců SUZ MV“, registrační číslo CZ.12.01.02/00/24_019/0000035 je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF).
Kromě poskytování služeb cizincům plní Centra na podporu integrace cizinců (CPIC) i neméně důležitou koordinační roli. Cílem je podpora spolupráce mezi integračními partnery v krajích.
Regionální platforma pořádaná CPIC Mladá Boleslav
Integrace cizinců je proces, který vyžaduje součinnost všech aktérů, kteří se její realizací zabývají. Cílem je předcházet možnému napětí mezi většinovou populací a menšinami a přispívat k bezpečí a prosperitě celé společnosti.
Každé CPIC proto ve svém kraji organizuje pravidelná setkání, jejichž účastníci si vzájemně vyměňují informace a společně řeší aktuální problémy týkající se cizinců.
Tři druhy platforem
V současnosti existují tři druhy platforem, na nichž koordinační setkání probíhají. Zatímco platformu první úrovně organizuje Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra (OAMP) v daném kraji, platformy druhé a třetí úrovně pořádají přímo Centra.
Platforma I. úrovně – chod KACPU
Zajišťuje setkávání hlavních aktérů přítomných v Krajských asistenčních centrech pro uprchlíky z Ukrajiny (KACPU). „Koná se jedenkrát týdně a slouží k vyhodnocování běžného chodu KACPU,“ přiblížila Žaneta Kaprasová, vedoucí CPIC Liberecký kraj.
Jedná se o platformu organizovanou krajským pracovištěm OAMP. V počáteční, krizové fázi se jí účastnili i hasiči, Český červený kříž, dobrovolníci a zástupci kraje, zatímco aktuálně jsou kromě OAMP přítomni na jednání cizinecká policie, úřady práce, pojišťovny, CPIC a tlumočníci.
Platforma II. úrovně – situace osob s dočasnou ochranou v kraji
Setkávají se na ní aktéři fyzicky přítomní na KACPU spolu s dalšími subjekty – zástupci kraje (hejtman, krajský koordinátor pro adaptaci a integraci osob s DO, vedoucí jednotlivých odborů kraje jako například sociální nebo školský odbor) a dále představitelé orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), Hasičského záchranného sboru či oblastních inspektorátů práce.
Koná se jedenkrát měsíčně a nastavuje opatření související s osobami s dočasnou ochranou (uprchlíky z Ukrajiny) v kraji. „Kromě sdílení informací se na ní analyzuje například kazuistika, tedy konkrétní případy, na které sociální pracovníci ve své praxi narazili, výsledky monitoringu situace na ubytovnách či se vyhodnocují smlouvy s ubytovateli,“ poznamenala Kaprasová.
Platforma III. úrovně – témata regionálního významu
Jedná se o tematicky zaměřenou regionální platformu, která řeší například změny v legislativě či trendy v oblasti migrace a integrace a rozhoduje o přijetí případných preventivních opatření.
Koná se dvakrát ročně a kromě subjektů účastnících se platforem I. a II. stupně jsou na ní přítomní např. také zástupci Hospodářské komory ČR, Národního pedagogického institutu (NPI), Pedagogicko-psychologických poraden (PPP), škol či neziskových organizací.
„Platformy nabízí vhled do problematiky z pozice různých institucí, které s cizinci pracují a agend, které v souvislosti s touto cílovou skupinou řeší,“ podotkla Michaela Jindrová, vedoucí středočeského CPIC v Kutné Hoře.
Tyto formy setkání přitom nejsou přínosné jen pro subjekty, které s občany jiných zemí pracují primárně. „Jako zdroj relevantních informací a místo pro získání kontaktů je kladně hodnotí zejména instituce, které se s cizinci při výkonu své práce setkávají i třeba jen okrajově,“ dodala.
Další expertní setkání
Zástupci Center se kromě organizace platforem účastní také expertních setkání v rámci dané problematiky jako např. komunitního plánování na úrovni obcí nebo krajů (plánování sociálních služeb se zapojením všech, kterých se zpracovávaná oblast týká).
V souvislosti s trvajícím nárůstem zaměstnávání cizinců patří mezi důležité úkoly Center i komunikace a spolupráce se zaměstnavateli a koordinace ohledně situace na trhu práce s dalšími institucemi
Spolu s vybranými partnery platforem se pracovníci CPIC setkávají také v tematicky zaměřených pracovních skupinách (věnovaných např. bezpečnosti, domácímu násilí, duševnímu zdraví či nelegálnímu zaměstnávání) anebo krajských Komisích pro cizince, národnostní menšiny a sociální začleňování.
V neposlední řadě a v souvislosti s trvajícím nárůstem zaměstnávání cizinců patří mezi důležité úkoly Center i komunikace a spolupráce se zaměstnavateli a koordinace ohledně situace na trhu práce s dalšími institucemi.
———————————
Projekt „Provoz Center na podporu integrace cizinců SUZ MV“, registrační číslo CZ.12.01.02/00/24_019/0000035 je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF).