Při poradenství v Centrech se řeší práce, traumata i sňatky

Konflikt na Ukrajině vedl nejen k podstatnému navýšení počtu klientů Center na podporu integrace cizinců (CPIC), ale také k významnému rozšíření témat poradenství, které jednotlivá Centra poskytují.

Tlumočnice Centra na podporu integrace cizinců v Kutné Hoře pomáhá klientům na pracovišti OAMP.

Před válkou byli typickými klienty Center lidé, kteří do ČR přicházeli za prací či za vzděláním a většinou měli motivaci se integrovat, konstatovala na říjnové konferenci CPIC Lenka Janošková, vedoucí Centra v Pardubickém kraji.

Do CPIC chodili řešit zejména problémy týkající se pobytů, zaměstnavatelů či sloučení rodiny. „Možná to bylo tematicky jednotvárné, ale zase jsme měli národnostně pestrou skladbu klientů,“ podotkla.

V každém Centru pracovali průměrně čtyři lidé, z nichž dva byli sociální pracovníci. Ve většině CPIC pak byl pouze jeden tlumočník do ukrajinštiny.

Práce s mladistvými

Od vypuknutí války na Ukrajině se počet unikátních klientů Center více než zdvojnásobil (25 592 klientů v roce 2023 oproti 10 687 v roce 2021) a spolu s nimi i množství poskytnutých služeb (144 939 v roce 2023 oproti 68 608 v roce 2021).

Centra reagovala podstatným navýšením personálních kapacit, což nebylo z organizačního a manažerského hlediska lehké. „Know-how, které jsme budovali léta, jsme museli během velmi krátké doby předat novým zaměstnancům,“ přiblížila Janošková.

Změny v tématech poradenství
Tradiční témata jako bydlení či práce nadále zůstávají.
Přidala se k nim ale podpora při vyřizování Humanitární dávky (HuD) či Mimořádné okamžité pomoci (MOP) či témata jako domácí násilí, traumata přivezená ze země původu, rozvody a sňatky či sociálně-patologické jevy jako např. alkoholismus či drogová závislost. Přibylo také klientů s postižením či dlouhodobým onemocněním.
„Velkou část našich klientů tvoří mladiství, kteří si kromě traumat přivezli i určitou vykořeněnost a stále se snaží zorientovat, kam patří,“ poznamenala vedoucí pardubického Centra.

Dnes má průměrné Centrum 10 až 12 pracovníků a v letech 2022 a 2023 to byly také desítky tlumočníků. Kromě sítě 14 Center v hlavních krajských městech funguje i devět detašovaných pracovišť a sedm kontaktních míst.

Dvě skupiny klientů

Z hlediska poradenství se současní klienti z Ukrajiny dělí na dvě skupiny. K té první, tradiční, patří pracovní migranti, kteří se mnohdy stávají buď obětmi vykořisťování ze strany zaměstnavatelů, anebo se z hlediska práce dostávají do nelegálního postavení.

Druhou skupinu tvoří zvlášť zranitelné osoby jako např. senioři či lidé s různými nemocemi a duševními problémy.

Centra dnes nabízejí i aktivity a služby financované UNICEF, z nichž je třeba vyzvednout psychosociální podporu. „Tato oblast je velmi důležitá proto, že psychologické problémy lidí mají určitou latenci a můžou se ukázat třeba až za dva či tři roky,“ uzavřela Janošková.

—————-

Projekt „Provoz Center na podporu integrace cizinců SUZ MV“, registrační číslo CZ.12.01.02/00/24_019/0000035 je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF).

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Centra koordinují spolupráci partnerů v oblasti integrace
Síla Integračních center v ukrajinské krizi: systémový přístup, odbornost a koordinace
Sociální pracovníci Center pomáhají i přímo v terénu

Newsletter CPIC – prosinec 2024

Co se v Centrech na podporu integrace cizinců (CPIC) provozovaných SUZ MV událo, co se děje a co máme v plánu se dočtete v prosincovém newsletteru.

Volnočasový klub pro děti ve CPIC Mladá Boleslav

Kliknutím na jeden z odkazů zobrazíte newsletter daného Centra:

CPIC JIHOČESKÝ KRAJ

CPIC KARLOVARSKÝ KRAJ

CPIC LIBERECKÝ KRAJ

CPIC MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

CPIC PARDUBICKÝ KRAJ

CPIC PLZEŇSKÝ KRAJ

CPIC OLOMOUCKÝ KRAJ

CPIC KRAJ VYSOČINA

CPIC ZLÍNSKÝ KRAJ

STŘEDOČESKÝ KRAJ:

CPIC BENEŠOV

CPIC KLADNO

CPIC KUTNÁ HORA

CPIC MLADÁ BOLESLAV

CPIC PŘÍBRAM

Centra koordinují spolupráci partnerů v oblasti integrace

Kromě poskytování služeb cizincům plní Centra na podporu integrace cizinců (CPIC) i neméně důležitou koordinační roli. Cílem je podpora spolupráce mezi integračními partnery v krajích.

Regionální platforma pořádaná CPIC Mladá Boleslav

Integrace cizinců je proces, který vyžaduje součinnost všech aktérů, kteří se její realizací zabývají. Cílem je předcházet možnému napětí mezi většinovou populací a menšinami a přispívat k bezpečí a prosperitě celé společnosti.

Každé CPIC proto ve svém kraji organizuje pravidelná setkání, jejichž účastníci si vzájemně vyměňují informace a společně řeší aktuální problémy týkající se cizinců.

Tři druhy platforem

V současnosti existují tři druhy platforem, na nichž koordinační setkání probíhají. Zatímco platformu první úrovně organizuje Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra (OAMP) v daném kraji, platformy druhé a třetí úrovně pořádají přímo Centra.

Platforma I. úrovně – chod KACPU
Zajišťuje setkávání hlavních aktérů přítomných v Krajských asistenčních centrech pro uprchlíky z Ukrajiny (KACPU). „Koná se jedenkrát týdně a slouží k vyhodnocování běžného chodu KACPU,“ přiblížila Žaneta Kaprasová, vedoucí CPIC Liberecký kraj.

Jedná se o platformu organizovanou krajským pracovištěm OAMP. V počáteční, krizové fázi se jí účastnili i hasiči, Český červený kříž, dobrovolníci a zástupci kraje, zatímco aktuálně jsou kromě OAMP přítomni na jednání cizinecká policie, úřady práce, pojišťovny, CPIC a tlumočníci.
Platforma II. úrovně – situace osob s dočasnou ochranou v kraji
Setkávají se na ní aktéři fyzicky přítomní na KACPU spolu s dalšími subjekty – zástupci kraje (hejtman, krajský koordinátor pro adaptaci a integraci osob s DO, vedoucí jednotlivých odborů kraje jako například sociální nebo školský odbor) a dále představitelé orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), Hasičského záchranného sboru či oblastních inspektorátů práce.

Koná se jedenkrát měsíčně a nastavuje opatření související s osobami s dočasnou ochranou (uprchlíky z Ukrajiny) v kraji. „Kromě sdílení informací se na ní analyzuje například kazuistika, tedy konkrétní případy, na které sociální pracovníci ve své praxi narazili, výsledky monitoringu situace na ubytovnách či se vyhodnocují smlouvy s ubytovateli,“ poznamenala Kaprasová.
Platforma III. úrovně – témata regionálního významu 
Jedná se o tematicky zaměřenou regionální platformu, která řeší například změny v legislativě či trendy v oblasti migrace a integrace a rozhoduje o přijetí případných preventivních opatření.

Koná se dvakrát ročně a kromě subjektů účastnících se platforem I. a II. stupně jsou na ní přítomní např. také zástupci Hospodářské komory ČR, Národního pedagogického institutu (NPI), Pedagogicko-psychologických poraden (PPP), škol či neziskových organizací.

„Platformy nabízí vhled do problematiky z pozice různých institucí, které s cizinci pracují a agend, které v souvislosti s touto cílovou skupinou řeší,“ podotkla Michaela Jindrová, vedoucí středočeského CPIC v Kutné Hoře.

Tyto formy setkání přitom nejsou přínosné jen pro subjekty, které s občany jiných zemí pracují primárně. „Jako zdroj relevantních informací a místo pro získání kontaktů je kladně hodnotí zejména instituce, které se s cizinci při výkonu své práce setkávají i třeba jen okrajově,“ dodala.

Další expertní setkání

Zástupci Center se kromě organizace platforem účastní také expertních setkání v rámci dané problematiky jako např. komunitního plánování na úrovni obcí nebo krajů (plánování sociálních služeb se zapojením všech, kterých se zpracovávaná oblast týká).

Spolu s vybranými partnery platforem se pracovníci CPIC setkávají také v tematicky zaměřených pracovních skupinách (věnovaných např. bezpečnosti, domácímu násilí, duševnímu zdraví či nelegálnímu zaměstnávání) anebo krajských Komisích pro cizince, národnostní menšiny a sociální začleňování.

V neposlední řadě a v souvislosti s trvajícím nárůstem zaměstnávání cizinců patří mezi důležité úkoly Center i komunikace a spolupráce se zaměstnavateli a koordinace ohledně situace na trhu práce s dalšími institucemi.

———————————

Projekt „Provoz Center na podporu integrace cizinců SUZ MV“, registrační číslo CZ.12.01.02/00/24_019/0000035 je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF).

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Síla Integračních center v ukrajinské krizi: systémový přístup, odbornost a koordinace
Sociální pracovníci Center pomáhají i přímo v terénu
Centra na podporu integrace cizinců loni obsloužila přes 42 tisíc klientů

Newsletter CPIC – listopad 2024

Co se v Centrech na podporu integrace cizinců (CPIC) provozovaných SUZ MV událo, co se děje a co máme v plánu se dočtete v listopadovém newsletteru.

Oslava Halloweenu ve CPIC Jihočeský kraj.

Kliknutím na jeden z odkazů zobrazíte newsletter daného Centra:

CPIC JIHOČESKÝ KRAJ

CPIC KARLOVARSKÝ KRAJ

CPIC LIBERECKÝ KRAJ

CPIC MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

CPIC PARDUBICKÝ KRAJ

CPIC PLZEŇSKÝ KRAJ

CPIC OLOMOUCKÝ KRAJ

CPIC KRAJ VYSOČINA

CPIC ZLÍNSKÝ KRAJ

STŘEDOČESKÝ KRAJ:

CPIC BENEŠOV

CPIC KLADNO

CPIC KUTNÁ HORA

CPIC MLADÁ BOLESLAV

CPIC PŘÍBRAM

Síla Integračních center v ukrajinské krizi: systémový přístup, odbornost a koordinace

Centra na podporu integrace cizinců (CPIC nebo Integrační Centra) přispěla ke zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny systémovým přístupem, odborností svých pracovníků a koordinací ostatních aktérů integrace.

Pavel Bacík, ředitel Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra

Vyplynulo to ze závěrů konference „Integrační centra a držitelé dočasné ochrany: reflexe a výzvy“, která byla realizována v rámci projektu s názvem „Provoz Center na podporu integrace cizinců SUZ MV“, registrační číslo CZ.12.01.02/00/24_019/0000035. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF).

Konference se uskutečnila 22. října 2024 v Praze pod záštitou ministra vnitra Víta Rakušana.

„Integrační centra sehrála během uprchlické krize díky svým bohatým zkušenostem klíčovou roli,“ zdůraznil Pavel Bacík, ředitel Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (SUZ MV), která provozuje 14 z 18 Center*.

„Centra jsou síť, systém, který má v jednotlivých regionech stejnou funkci, i když ji realizuje více subjektů. To je jejich největší přidanou hodnotou,“ podtrhla Pavla Novotná, ředitelka Odboru azylové a migrační politiky (OAMP) Ministerstva vnitra.

Pavla Novotná, ředitelka Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra

Kromě systémové role zmínila i koordinaci relevantních aktérů na poli integrace a konkrétní působení pracovníků CPIC v terénu. „Objem práce, který prošel rukama lidí z Center nebo v rámci koordinace partnerů, je neuvěřitelný,“ podotkla.

Službám a koordinační roli Center byly věnovány i oba tematické panely konference.

Účastníci prvního panelu vyzdvihli význam sociálního a právního poradenství, jazykových kurzů, terénní práce či asistence zranitelným skupinám, zatímco řečníci na druhém panelu přiblížili strukturu koordinace v rámci regionálních platforem a zdůraznili důležitost spolupráce na horizontální (v daném regionu) i vertikální (ve vztahu k centrální vládě) úrovni.

Účastníci říjnové konference Center na podporu integrace cizinců

Účastníci závěrečné diskuze se shodli na tom, že největší výzvou do budoucna bude udržet finanční podporu integrace na úrovni, kterou dosáhla po vypuknutí války na Ukrajině.

Zatímco před únorem 2022 byly výdaje v oblasti integrace cizinců zhruba 460 milionů korun ročně, nyní jsme se dostali nad miliardu, konstatoval Jan Kepka, vedoucí oddělení integrace a informací OAMP. „Otázkou je, které z dosavadních aktivit a co z našeho know-how se nám do budoucna podaří udržet,“ poznamenal.

Zleva Jiří Vesecký, vedoucí odboru CPIC SUZ MV, Jan Kočí, vedoucí Integračního centra pro cizince Hradec Králové a Alena Krejčí, ředitelka Centra pro cizince JMK

Jiří Vesecký, vedoucí odboru Center na podporu integrace cizinců SUZ MV, v souvislosti s financováním upozornil například na už nyní rostoucí nedostatek kapacit tlumočení v regionech.

„Poskytovatelé zdravotních služeb velmi často odmítají vyšetření bez přítomnosti tlumočníka. Tím se zdravotnictví stává pro cizince v podstatě nedostupné,“ uvedl.

——————————

* V Praze je zřizovatelem Integračního centra Magistrát hl. m. Prahy, v Jihomoravském kraji Krajský úřad Jihomoravského kraje, v Ústeckém kraji nezisková organizace Poradna pro integraci, z. ú. a v Královéhradeckém kraji Diecézní katolická charita Hradec Králové

——————————

Projekt „Provoz Center na podporu integrace cizinců SUZ MV“, registrační číslo CZ.12.01.02/00/24_019/0000035 je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF).

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Zpráva o činnosti CPIC za rok 2023
S kvalitou informací CPIC je spokojeno devět z deseti držitelů dočasné ochrany
Ukrajinští uprchlíci důvěřují nejvíce pracovníkům CPIC, KACPU a OAMP
CPIC patří mezi nejčastější a nejužitečnější zdroje informací pro držitele dočasné ochrany
Centra v loňském roce realizovala bezmála 260 tisíc asistencí na KACPU
Centra na podporu integrace cizinců loni obsloužila přes 42 tisíc klientů
CPIC loni poskytla klientům na 280 tisíc služeb